Návštěva Malinového mlýna

Staré věci mě odjakživa fascinovaly. A historické budovy obzvlášť. Když jsem měla možnost zachytit jedno prosluněné odpoledne ve starobylém mlýně, kolem kterého v létě dozrávají lány malin, věděla jsem, že to bude zážitek.

Už to místo mě uchvátilo. Tajemné přítmí vnitřních místností obehnaných roubením, prastaré lípy šumí ve větru,  na okraji rybníka sledujeme malé pulce. V nedalekém splavu se dají cachtat nohy, ale jen krátce, protože voda je ještě studená. Celá rodina se chytne za ruce a tancuje Kolo kolo mlýnský. Pak sedí pod vyřezávanou pavlačí a chytá poslední paprsky dne. Obhlížíme koťátka, slepice, králíčky a psa, který se nám stále motá pod nohy. Malinové lístky ještě stydlivě vykují, letos si dají na čas. Ale místní mrazák je stále plný malin, které v limonádě sladce voní. A až bude sklizeň v plném proudu, bude mlýn Malinový tak, jak má být. Určitě se tam pro červenou úrodu stavte i vy.

Když sluníčko zapadá, stoupáme rozkvetlou loukou k okraji borového lesa. Pod námi je celé údolí řeky Mohelky v oranžovém oparu.

A já jen děkuji za takové dny, které můžu strávit s vámi a s foťákem v ruce.