Tři věci, na které se vyplatí soustředit při focení doma

 

Možná o mně víte, že jsem lifestylová fotografka, která fotí rodiny venku stejně ráda jako uvnitř. A co si budeme povídat, během zimních měsíců je focení venku náročnější a často mnohem méně působivé.  Vevnitř můžu fotit malá rodinná království, užívat si zajímavého světla a vidět klienty tam, kde se cítí nejlépe -  u sebe doma.


Nicméně když jsem začala fotit rodiny doma, tápala jsem. Jak mám s rodinou komunikovat, kam ji postavit, co udělat v případě, že byt bude tmavý, neútulný, že sourozenci nebudou spolupracovat a podobně. 

Abych se tohle všechno naučila, musela jsem se velkou mírou spoléhat na své lifestylové pokusy, které ne vždy dopadly podle mých představ. Tehdy o rodinné lifestylové fotografii u nás nikdo nemluvil a já byla odkázána na mnoho sice skvělých, ale zahraničních komunit a kurzů.

Mám tady proto pro vás dnes tři mé malé tipy, na které se vyplatí během focení u klientů doma soustředit.

 

1.Světlo

Světlo je základ samotné fotografie a také to přirozené v interiéru má svá pravidla. Když přijdu do bytu, který neznám, nejprve se důkladně rozhlédnu kolem, abych využila všech fotografických příležitostí, které mi prostor nabízí.  Především zkontroluji, zda jsou všechny žaluzie nahoře a závěsy rozhrnuty, aby dovnitř proudilo co nejvíce světla. Pozhasínám všechny lampy, aby mi jiná barva světla nedělala neplechu při editaci. A hlavně se snažím, aby přirozené světlo dopadalo na obličeje klientů, kdykoliv to bude jen trochu možné.

 

2. Kompozice

Přestože ořez je v postprocesu užitečný nástroj, můj záměr je vždy takový vyfotit fotografii dobře na první pokus. Ne vždycky se to samozřejmě daří, ale je důležité si v hlavě rozmyslet, co vlastně fotím, než zmáčknu spoušť.

Chci vyfotit celou postavu? Musím náležitě postoupit dozadu a snažit se, aby mezi okrajem fotky a samotnou postavou bylo dost místa.

Chci fotit portrét od pasu nahoru? Musím se soustředit, aby na fotce byly všechny končetiny a nic postavám nechybělo.

Chci fotit detail? Musím vědomě vnímat, co do fotky zahrnu, jakou použiji například hloubku ostrosti abych přesně diváka vedla tam, kam chci, a výsledný snímek nepůsobil jako špatný ořez.

Chci fotit divoké děti a chaos? Můžu si dovolit kreativně komponovat a počítat s tím, že ne vše bude ve fotce. Nesmí to ale působit jako chyba a musím rozumět tomu, jakým způsobem divák fotku čte.

 

3. Nechte děti být dětmi

Často jsem se dřív při focení doma snažila mít dokonalou kompozici, skvělé světlo a do toho běhaly děti, které si o focení myslely své a vůbec nechtěly spolupracovat. Naučila jsem se proto hledat i ta méně dokonalá místa a vytěžit z nich maximum,  především tím, že rodičům zdůrazňuji, jak je světlo důležité a oni mi často pomáhají děti nasměrovat.

 Když se děti rozhodnou skákat po gauči, počkám, až doskáčí na to nejlépe osvětlené místo nebo je tam s pomocí rodičů chytře navedu.

Pokud chtějí lézt tátovi po zádech, požádám ho, ať se posune z nejtmavšího rohu postele směrem k oknu. Děti si toho často ani nevšimnou a fotky jsou o třídu lepší.

Pokud děti vylezou na kuchyňskou linku, která je tmavá, snažím se je nasměrovat k nejvíce osvětlené části.

Hlavní je své záměry umět dobře komunikovat.

 

Vidíte, jak v mých fotografiích světlo a kompozice hrají opravdu klíčovou roli, ale věcí, na které se soustředím, aby fotky byly co nejlepší, je mnohem víc. A proto vím moc dobře, že focení u klientů doma může být stresující zejména ve chvíli, kdy řešíte spoustu dalších věcí kromě toho, jak světlo vlastně hledat a kam klienty postavit. Pokud je to i váš problém, můžete se přihlásit do mého kurzu U vás doma, který budu už brzy otevírat a kde vás krůček po krůčku navedu,  jak získat sebedůvěru při focení u klientů doma a jak rozumět nejen světlu, ale i sobě jako fotografce.

 
Hana Bradkova