Jedna obyčejná listopadová sobota

Když jako fotograf kývnete na focení malého miminka a jeho dvouletého sourozence, hned víte, že vás čeká skvělé rodeo. Že si prostě nemůžete naplánovat vůbec nic a celé focení je s trochou nadsázky jedna velká náhoda a mačkání spouště, kde se dá. Všechno jde totiž nejdřív hladce - miminko se usmívá, rodičům to moc sluší a přesně podle mých pokynů se postaví, kam potřebuji. Pak se ale na scéně objeví starší sestřička. Ta nechce mít na sobě nic jiného, než špinavé tričko s veverkou a všechny krásné šatičky rezolutně svlíkne. A nesedne si přesně tam, kde chceme my, ale úplně na druhou stranu. A jakmile chceme, aby si na tu druhou stranu sedla, tak se odejde do kuchyně napít a polije si tričko s veverkou. A když má malého bratříčka pohladit, je jasné, že to bude dělat na oko a ve skutečnosti ho bude chtít dloubnout či plácnout a nakonec i zalehnout. Takže takové focení vůbec není nuda a ohromě mě baví. Nikdy nevíte, co vás čeká, a přesně o tom lifestylové focení je. Jako v životě.